Historie Litobratřic

Historie od roku 1945 po současnost

Historické události po II. světové válce

Po ukončení II. světové války byla obec Leipertitz znovu součástí obnoveného Československa. Dle zápisu v kronice padli v boji o obec 3 vojáci Rudé armády, jejichž těla byla v roce 1947 exhumována a pohřbena v Hustopečích. Na základě dekretů prezidenta Beneše vydaných v květnu až červnu 1945 byl zkonfiskován majetek německých obyvatel bez náhrady. Původní obyvatelé obce Leipertitz byli přinuceni opustit po staletích své domovy a v jejich srdcích zůstala křivda z nespravedlivě aplikované kolektivní viny, chápané jako vyhnání. Mezinárodně právní rámec odsunu dala Postupimská konference 2. srpna 1945, odsun ale probíhal již od konce války. Do ledna 1946 hovoříme o tzv. divokém odsunu, který provázela celá řada excesů, jenž přinesl oběti na životech nevinných lidí. Odsun původního obyvatelstva obce Leipertitz byl ukončen 25. července 1946. Vysídlením byla přerušena kulturní a majetková kontinuita obce. Po červnu 1946 zůstaly v obci 4 rodiny rakouské státní příslušnosti, jež byly odsunuty v roce 1948.

Pohled z Litobratřic z roku 1947.
Věnovali manželé Majorovi, vpravo dole jejich dům a rodiče.

Správu obce převzal od správní komise dne 26. září 1945 správní komisař Čeněk Máca z Vranovic. Do obce se nastěhovali lidé v převážné míře české národnosti. Na konci roku 1947 bylo osídleno 156 usedlostí, v listopadu 1948 měla obec - přejmenovaná na Litobratřice - 825 obyvatel. Nový domov zde nalezlo 50 rodin z Valašska, 35 rodin od Slavkova u Brna, 20 rodin ze Slovácka, 10 rodin z Horácka, 25 rodin reemigrantů z Jugoslávie, zbytek přistěhovaných byl od Ivančic, z SSSR (volynští Češi) a jednotlivě odjinud. V roce 1958 přešlo do Litobratřic několik rodin z obce Korouhvice, která byla zatopena při budování Vírské přehrady.

Majorovi před jejich domem v Litobratřicích v roce 1947.

I další osudy obce a jejich obyvatel byly určovány především důsledky událostí, mezních pro dějiny celého státu. Vybíráme několik, které se promítly do života všech obyvatel obce, a mezi ně chronologicky zařazujeme události v obci.

Volby roku 1946

26. května 1946 se v Československu konaly prvé poválečné a zároveň na dlouhou dobu poslední demokratické parlamentní volby, ze kterých však byli vyloučeni Němci a Maďaři, kteří měli být odsunuti, ale také osoby židovské národnosti a příslušníci maďarské a německé národnosti, kteří měli podle Ústavního dekretu o státním občanství československé státní občanství a dokonce i ti z nich, kteří se v čs. vojenských jednotkách zúčastnili druhého odboje. Komunisté v těchto volbách získali 40 % hlasů a poprvé v historii Československé republiky se dostali do vlády. Volby na dlouhých 44 let ovlivnily vývoj v Československu. V Litobratřicích dopadly volby takto: lidovci 109, národní socialisté 18, sociální demokracie 24, ksč 271.

Zemědělství, kolektivizace

V obci vždy převládala zemědělská činnost, obyvatelé, kteří nalezli v Litobratřicích nový domov, začali hospodařit na přidělených polnostech. I přes volební sliby KSČ, že v ČSR nikdy nedojde k plošné a násilné kolektivizaci, byl dne 23. února 1949 přijat zákon o JZD. Cílem bylo učinit ze svobodných rolníků státní zaměstnance a v rámci likvidace selského stavu je připravit o vlastnictví půdy.

V roce 1950 bylo založeno JZD Litobratřice, do kterého vstoupila část zemědělců. Později v katastru obce působil také Státní statek. Do obou organizací postupně dobrovolně vstoupili nebo byli donuceni vstoupit všichni zemědělci v obci. Poslední samostatně hospodařící zemědělci byli přinuceni vstoupit v roce 1957, čímž byla dovršena socializace vesnice. V roce 1958 došlo ke sloučení JZD a Státního statku. Státní statek Hrušovany, farma Litobratřice, se stal největším zaměstnavatelem v obci, vyvíjel činnost v rostlinné i živočišné výrobě. V roce 1961 byl dostavěn areál statku v jižní části obce vlevo od silnice směrem na Hrušovany.

V roce 1978 se stal Státní statek Hrušovany součástí Státního statku Znojmo. Na farmě v Litobratřicích byl umístěn velice úspěšný chov dostihových koní, kteří byli schopni vítězit i na nejprestižnějších dostizích, např. na Velké Pardubické Steeplechase. 21. dubna 1993 byla farma Litobratřice privatizována na firmu Statek Litobratřice, spol.s r.o.

V létě 1998 shořela koňská stáj a chov dostihových koní, chlouba místních zaměstnanců Státního statku, byl postupně zrušen.

Vinohradnictví nebyla po válce věnována patřičná pozornost. Stárnoucí rezistentní odrůdy byly vyklučeny a nové odrůdy nebyly vysazeny.

Nové stavby v obci

1949–1952 Vybudování a oprava rybníků.
1962 Postaven kulturní dům.
1966–1967 Vybudována mateřská škola.

Požáry a živelné pohromy

1946–1947 Katastrofální sucho.
1949 Kulový blesk ve žních nejdříve uhodil do kříže na špičce věže kostela a poté přeskočil na stodolu pana Holečka. Kostel byl velmi poničen a veškerá úroda ve stodole byla zničena.
1949 Vichřice tak silná, že zavála příkopy a doliny ornicí.
1998 Úmyslně založený požár konírny.
2008 Blesk uhodil do kostelní věže, zničil řízení hodin a zvonů, jakož i zařízení na vysílání internetu a poškodil elektrické rozvody v celém kostele.

Obec a stát

Obec patřila do roku 1960 do okresu Mikulov, poté byla přeřazena do okresu Znojmo. Správně byla zařazena obec Litobratřice v roce 1976 pod střediskovou obec Hrušovany nad Jevišovkou a v roce 1991 se osamostatnila.

Škola

Škola byla otevřena 1. září 1945, učitel Josef Punčochář. Škola byla opravena v roce 1949 nákladem 75.000,- Kč. Vyučování probíhalo až do roku 1991, kdy byla škola v obci zrušena a budova školy pronajata pro výrobní účely. Od této doby dojíždí školáci do Hrušovan nad Jevišovkou.

Duchovní správci v Litobratřicích po roce 1945

P. Johann Zabel (1938 – 1946)
P. František Havlas (1946 – 1966)
P. Josef Nádeníček (1966 – 1973)
P. František Korbela (1973)
P. Jan Kabeláč (1973 – 1981)
P. Stanislav Bláha (exc. z Břežan 1981 – 1983)
P. Josef Doležal (exc. z Hrušovan 1983 – 1989)
P. Stanislav Tvarůžek (exc. z Hrušovan 1989 – 1998)
P. Leopold Nesveda (exc. z Hrušovan 1998 – 2002)
P. Miroslav Kazík (exc. Hrádek 2002 – 2003)
P. Petr Bartoněk (exc. Břežany 2003 – dnes)

Starostové obce po roce 1945

22. března 1946 po volbách utvořen MNV, předseda Antonín Novozámský ze Slavkova
1950 Jan Petrů
1953 Karel Juráň
1957 Cyril Trojan
1960 Vladimír Nimrichter
1964 Stanislav Štork
1976 Bohumír Štourač
1984 Jiří Hušek
1990 Josef Kolomazník
1997 Milan Kadlečík

Zastupitelstvo obce v roce 2008

Starosta: Milan Kadlečík
Místostarosta: Ing. František Hušek Ph.Dr.
Členové: Milan Kubát ml., Matěj Matajs, Milan Kubát st., Dana Laczková, Jana Hušková, JUDr. Rostislav Michálek, Ing. Josef Pavlovič

Farní ekonomická rada v roce 2008

Členové: Daniel Kadlček, Lenka Michalová, Jaroslav Mondek, Ing. Josef Pavlovič, Petr Rolák